PETERBALD

Velké uši a bezsrsté nebo málo osrstěné tělo, které vás neustále pronásleduje, kam se hnete. To je peterbald.

Svým neobvyklým vzhledem evokuje tento mazlíček návštěvu z jiné planety, na druhou stranu působí jeho dlouhé, štíhlé tělo nesmírně noblesně až elegantně. Buď se vám líbí, nebo ne, ale nic mezi tím.

 Povaha

Co se povahy týče, je peterbald ukrutný mazlík. Závislostí na "svém" člověku připomíná spíše psa a je opravdu nerad sám. Hodí se tedy pro lidi, kteří mu budou rádi a aktivně věnovat svůj čas. V každém případě se ho tento tvor rozhodně dožaduje vysokým hlasem, který zdědil po svých orientálních předcích.

Je to kočka nesmírně kontaktní, přítulná, upovídaná, chytrá, akční. Není pro lidi, kteří nechtějí být obtěžováni.

Na oplátku za svou pozornost a péči se s peterbaldem nebudete nikdy nudit a cítit se sami. Rád totiž předvádí své akrobatické umění při hře s jinými kočkami, baví okolí potrhlými kousky, miluje hry, neustále komunikuje a nikdy svého majitele nenechá o samotě.

Je to přesně to plemeno, které aktivně vyhledává lidskou přítomnost a je nejšťastnější na klíně, na polštáři v posteli svého majitele nebo při hře.

O plemeni

Peterbald vznikl v 90. letech 20. století křížením donského sphynxe a orientální krátkosrsté kočky chovatelkou z ruského Sankt Petěrburgu (odtud název). Plemeno bylo mezinárodní organizací chovatelů koček (FIFE) uznáno teprve v květnu 2011.

Peterbald se vyskytuje ve třech variantách: buď je naprosto bezsrstý, nebo má srst jakoby kartáčovitou či krátkou a jemnou. Dopředu se nedá příliš odhadnout, jaký peterbald nakonec bude, protože srst může v průběhu prvních dvou let života buď vypadat, nebo naopak narůst. Co se barvy týká, vyskytují se v jakékoliv barevné variantě a s modrýma nebo zelenýma očima. Zajímavostí je, že nahatí peterbaldi se někdy rodí s otevřenýma očima.

Peterbald je velice přátelský a nemá většinou problém vyjít s jinými kočkami nebo psy. Pokud je problém, většinou přichází od druhé strany.

Na péči nejsou extra náročné. Na rozdíl od sphynxů  je potřeba je "otužovat" normální pokojovou teplotou, ale zároveň jim poskytnout i místo, kde se mohou zahřát. Úplně nahatí peterbaldi by se měli občas vykoupat, aby se jejich kůže zbavila nežádoucí mastnoty. Někteří se přitom mastí víc, jiní méně, záleží individuálně na konkrétním zvířeti.

Jediné, co vyžaduje peterbald navíc oproti ostatním kočkám, je každodenní čištění uší a očí. Nemají totiž řasy, takže se jim v očích usazují nečistoty. A v případě, že se peterbald pohybuje na sluníčku, je také potřeba myslet na opalovací krém, stejně jako u lidí.

A podstatné upozornění na závěr. To, že je většina peterbaldů bezsrstá, ještě neznamená, že se bezvýhradně hodí pro alergiky. Člověka, u kterého alergii vyvolávají kočičí sliny, peterbald nespasí. Ovšem pro lidi, kteří bojují s alergií na kočičí srst, může být naopak ideálním mazlíčkem.

Autoři: Hobby.cz, pro iDNES.cz , Kristýna Čermáková